ZAV LÍTOŽNICE

Tato aplikace prezentuje výsledky záchranného archeologického výzkumu Lítožnických rybníků formou idealizované 3D počítačové rekonstrukce objevených archeologických situací. Prostřednictvím Mapy lze dojít na místo spuštění „virtuálního“ průhledu do minulosti, který funguje jako 360 panoramatický snímek, tzn. lze se s telefonem rozhlédnout na všechny strany. Po dojití na dané místo klikněte v sekci Body zájmu na relevantní odkaz k otevření virtuální reality.

V souvislosti s revitalizací území Lítožnických rybníků a koryta Říčanského potoka pod jejich hrází probíhal mezi lety 2016 -2020 postupný záchranný archeologický výzkum vázaný na průběh zemních prací. Rybníky byly v havarijním stavu a boční hráze vybudované v 60. A 70. letech minulého století erodované. Při jejich odstraňování a zejména při vypuštění a odbahnění rybníků bylo archeologicky prozkoumáno značné množství situací různého stáří. Za nejstarší je možné považovat nález hrobu kultury zvoncovitých pohárů (2500 – 2200 př. n. l.) z konce eneolitu a několik o něco mladších hrobů únětické kultury (cca 2300 – 1700 př. n. l.) doby bronzové. V místě byly prozkoumány také objekty související se zaniklou středověkou osadou Litožnice, která se nacházela převážně severně od staré hráze rybníka. V místě byly prozkoumány také objekty související se zaniklou středověkou osadou Litožnice, která se nacházela převážně severně od staré hráze rybníka. Zásadní význam mělo ale prozkoumání části rozsáhlého sídliště ze starší doby římské (dobou římskou se označuje období prvních čtyř století našeho letopočtu ve střední a severní Evropě, starší doba římská pak zaujímá téměř celá první dvě století). Stopy tohoto osídlení byly zaznamenány již v letech 1968-1975 východně a severovýchodně od obce Dubeč u břehů Říčanského potoka povrchovými sběry na okolních polích a drobnými záchrannými výzkumy. Archeologický výzkum v místě rybníků ale odhalil v mnohem větším měřítku další archeologické situace a značnou část osady ze starší doby římské.